Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou odborníci z českého národního superpočítačového centra IT4Innovations při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, vyvinul matematický model zaměřující se na šíření fám a dezinformací na sociálních sítích. Tento projekt, který je výsledkem spolupráce několika renomovaných institucí, byl podpořen granty od Ministerstva školství České republiky a Evropské unie. V rámci výzkumu se na modelu podíleli Marek Lampart, Ali Raza a Umar Shafique, kteří pracují v Laboratoři kvantových výpočtů. Výzkum byl publikován v prestižním vědeckém časopise Scientific Reports, což podtrhuje jeho význam a relevanci v oblasti studia sociálních médií.
Vytvořený model se snaží simulovat reálné chování uživatelů na sociálních sítích tím, že je rozděluje do čtyř skupin. První skupinu tvoří uživatelé, kteří se s fámou teprve setkávají, zatímco druhou skupinu tvoří aktivní šiřitelé, kteří ji dále propagují. Třetí skupina zahrnuje uživatele nebo organizace, které se snaží fámy vyvracet, a poslední skupina se skládá z těch, kteří o další šíření informací nemají zájem. Tento přístup umožňuje lépe pochopit dynamiku šíření informací a to, jak se uživatelé mohou pohybovat mezi jednotlivými skupinami v závislosti na svých interakcích a reakcích na danou informaci.
Parametry ovlivňující šíření fám
Model rovněž zohledňuje tři klíčové vlivy, které byly v předchozích studiích často zkoumány odděleně. Tyto vlivy zahrnují dlouhodobou paměť uživatelů, zpoždění reakcí na informace a náhodné změny v chování jedinců na internetu. Tento komplexní přístup je jedním z hlavních přínosů studie a umožňuje lépe pochopit, jaké faktory mohou podporovat nebo naopak tlumit šíření fám. Například přísun nových uživatelů do systému, podíl těch, kteří fámě uvěří a začnou ji šířit, a intenzita samotného šíření jsou faktory, které šíření fám výrazně ovlivňují. Naopak blokování nebo nahlašování šiřitelů, jakož i odchod uživatelů ze systému, mají na šíření fám negativní vliv.
Důsledky a aplikace matematického modelu
Jednou z klíčových veličin, které model využívá, je číslo R₁. Toto číslo, které je podobné modelům šíření infekčních nemocí, určuje, zda se fáma dokáže v systému dlouhodobě udržet. Pokud je hodnota R₁ menší než jedna, fáma postupně zaniká. Naopak, pokud hodnota překročí tuto hranici, fáma se může dále šířit. Vědci se také zaměřili na to, jaké parametry ovlivňují schopnost fám dlouhodobě přežívat. Výsledky ukázaly, že vyšší intenzita šíření a větší podíl uživatelů, kteří jí uvěří, zvyšují reprodukční číslo R₁. Naproti tomu blokování šiřitelů a jejich nahlašování tuto hodnotu snižuje, což naznačuje, že efektivní intervence mohou mít významný dopad na šíření dezinformací.
Model může sloužit jako virtuální prostředí pro testování různých scénářů a umožňuje vědcům zkoumat, jak by se vývoj situace mohl změnit při rychlejší reakci na neověřené informace. Zajímavé je, že simulace ukazují, že čím déle trvá ověření informace nebo zásah proti jejímu šíření, tím více se může změnit další vývoj fámy, což komplikuje její omezení. Tento objev může mít důsledky pro širokou škálu aplikací, od vývoje strategií pro boj s dezinformacemi až po zlepšení algoritmů sociálních médií, které by měly za cíl minimalizovat šíření nepravdivých informací a podpořit ověřování faktů.
