Na konci července 2026 vláda oznámila snížení povinnosti malých a středních firem v oblasti nefinančního vykazování. Podle vyjádření Aleny Schillerové, ministryně financí, se má toto opatření dotknout přibližně sta tuzemských firem, čímž by se měly ušetřit náklady a administrativní zátěž pro podnikatele. Nicméně, analýzy a výzkumy z Fakulty podnikohospodářské VŠE naznačují, že toto uvolnění je pouze iluzí pro mnoho menších podniků. Skutečnost je taková, že i nadále budou muset řešit témata spojená s environmentálními, sociálními a správními (ESG) faktory, a to zejména kvůli tlaku, který na ně vyvíjejí jejich větší dodavatelé.
Odborníci varují, že změny, které vláda zavedla, sice přinášejí určitou úlevu pro firmy, které by jinak musely samy vykazovat své ESG dopady, avšak zároveň nezrušují povinnost dodavatelských řetězců. Mnoho malých a středních podniků se mýlí v přesvědčení, že se jich směrnice v oblasti udržitelnosti, jako je CSRD a CS3D, netýkají. Tyto směrnice zahrnují nejen povinnost vykazování, ale i dodatečné požadavky na chování vůči dodavatelům a jejich správě. I když se někteří podnikatelé mohou domnívat, že se jich změny nedotknou, realita je taková, že tlak na dodavatele bude i nadále existovat, což vyžaduje od menších firem, aby se připravily na splnění těchto požadavků.
Zákonná úprava a její dopady
Reforma, která byla schválena vládou, se týká především směrnice CSRD, jež se zaměřuje na podávání zpráv o udržitelnosti a jejím vykazování. Tato směrnice má za cíl zlepšit transparentnost a odpovědnost firem v oblasti udržitelnosti a environmentálních dopadů. Přestože se vláda snaží prezentovat tuto změnu jako pozitivní krok směrem k ulehčení podnikání, odborníci poukazují na to, že ve skutečnosti jde o pouhé transponování evropské legislativy do českého práva. Vláda tedy v podstatě nic nového nevytváří, pouze se řídí již dohodnutými pravidly Evropské unie, což mnozí podnikatelé nemusí plně chápat.
Podle evropských standardů budou muset firmy s více než tisíci zaměstnanci a obratem nad jedenáct miliard korun vykazovat své environmentální a sociální dopady podnikání. Tato prahová hodnota odpovídá evropské hranici 450 milionů eur. Zatímco některé firmy si mohou oddychnout, že se vyhnou povinnosti vykazovat, stále existuje značný počet menších dodavatelů, kteří budou muset čelit tlaku větších firem, které budou mít povinnost dodávat informace o svých dodavatelských řetězcích a jejich udržitelnosti. Tím se malí a střední podnikatelé dostávají do situace, kdy musí investovat čas a zdroje na splnění těchto očekávání, což může být pro mnohé z nich velkou zátěží.
Budoucnost ESG pro malé a střední firmy
Vzhledem k tomu, jak se vyvíjejí trendy v oblasti udržitelnosti a odpovědnosti firem, je zřejmé, že malé a střední firmy se ESG povinnostem nevyhnou. V současnosti se firmy nalézají pod stále větším tlakem nejen ze strany regulátorů, ale i ze strany zákazníků, kteří preferují udržitelné produkty a služby. Tato situace vyžaduje proaktivní přístup ze strany podnikatelů, kteří musí začít integrovat principy udržitelnosti do svých obchodních modelů a procesů. Odborníci doporučují, aby firmy, které se chtějí udržet na trhu, začaly investovat do technologií a systémů, které jim umožní efektivně sledovat a vykazovat své environmentální a sociální dopady.
Jakýkoli pokus o zjednodušení regulací ze strany vlády se může ukázat jako krátkozraký, pokud firmy nebudou připraveny na budoucí změny a očekávání. Průzkumy ukazují, že firmy, které proaktivně přistupují k ESG, mají vyšší konkurenceschopnost a lepší reputaci na trhu. Proto je důležité, aby i malé a střední firmy začaly brát otázky udržitelnosti vážně a hledaly cesty, jak se s těmito výzvami vypořádat. Jakmile se firmy přizpůsobí novým podmínkám, mohou nejen splnit legislativní povinnosti, ale také získat výhodu před konkurencí na trhu.
